Rostlinná složka
Kadidlovník pilovitý (Boswellia serrata) — pryskyřice s tříletým cyklem
Kadidlo znáte z kostela. Ta samá skupina stromů dává surovinu, která je dnes jednou z nejběžnějších rostlinných složek kloubní kosmetiky v Evropě — jen jde o jiný druh a jiný způsob zpracování.

Který strom to vlastně je
Rod kadidlovník (Boswellia) má kolem dvaceti druhů a roste v suchých oblastech od Somálska přes Arabský poloostrov až do Indie. Boswellia serrata je indický druh — nízký strom s odlupující se papírovitou kůrou, který roste na kamenitých svazích ve středu a na severu Indie.
Arabské kadidlo, které se pálí v kostelech, pochází z jiných druhů — hlavně Boswellia sacra a Boswellia carterii. Jsou to příbuzné stromy, ale surovina není zaměnitelná: liší se složením pryskyřice i tím, k čemu se používá.
Pokud v seznamu složek najdete jen slovo „kadidlo" nebo „frankincense" bez latinského názvu, nevíte, o který druh jde. Údaj Boswellia serrata je proto konkrétnější informace než obecné „kadidlo".
Jak se pryskyřice sbírá
Sběr je ruční a pomalý. Do kůry se udělá mělký zářez a strom začne vylučovat mléčnou pryskyřici, která na vzduchu tvrdne do jantarových kapek. Ty se po několika týdnech sesbírají.
Jeden strom se takhle sklízí zhruba tři roky po sobě, pak potřebuje pauzu. Přetěžování je hlavní důvod, proč porosty v Indii i v Africe ubývají — a proč se cena kvalitní suroviny drží vysoko.
Pryskyřice se pak drtí a extrahuje. Do kosmetiky jde obvykle pryskyřičný výtažek (v seznamu složek Boswellia serrata gum extract nebo resin extract), do doplňků stravy standardizovaný suchý extrakt.
| Latinský název | Boswellia serrata |
|---|---|
| Ájurvédský název | šallakí |
| Původ | suché kamenité svahy střední a severní Indie |
| Používaná část | pryskyřice ze zářezu v kůře |
| Cyklus sběru | zhruba tři roky, poté strom potřebuje pauzu |
| Označení v INCI | Boswellia serrata gum extract / resin extract |
| Formy použití | vnější (krémy, gely, spreje) i vnitřní (doplňky stravy) |
| Nezaměňovat s | arabským kadidlem (Boswellia sacra, B. carterii) |
Proč se objevuje právě v kloubní kosmetice
V ájurvédě má kadidlovník indické jméno šallakí a používá se stovky let. Do evropských přípravků se dostal v posledních třech dekádách a dnes patří spolu s arnikou a ďáblovým drápem k nejčastější trojici rostlinných složek kloubních krémů a gelů.
Praktický důvod jeho popularity je i technologický: pryskyřičný výtažek se dobře snáší s olejovou i gelovou základnou a nemá výraznou vůni, která by se musela překrývat parfemací.
Najdete ho ve formě pro vnější použití (krémy, gely, spreje) i jako složku doplňků stravy k polykání. Obojí je běžné — na rozdíl od arniky, která se používá výhradně zevně.
Na co se dívat v seznamu složek
Tři věci stojí za pozornost. Za prvé latinský název — bez něj nevíte, o který druh kadidlovníku jde. Za druhé část rostliny: pryskyřice (gum / resin) je něco jiného než výtažek z kůry nebo listů.
A za třetí pořadí v seznamu. Složky se v seznamech uvádějí sestupně podle množství, takže položka na konci dlouhého seznamu je v receptuře zastoupená méně než ta na začátku.